Gemma dřív milovala Amaryllis, milovala mě, milovala náš společný život. My tři jsme byly na tom šedém světě jako pestrobarevně vybarvené květiny, jako zářící obrázky, kterými byla Amaryllis potetovaná… Amaryllis, potetovaná od hlavy až k patě nádhernými kérkami, je nejskvělejší a nejkrásnější máma na světě. Alespoň ji tak vidí Keiko (jenom si občas přeje, aby její krásná máma celé noci neflámovala a aby občas nemívala ty divné úlety). Její starší sestra Gemma už ale Amaryllis tolik neobdivuje jako dřív. Má ji sice taky ráda, ale někdy zatouží po tom, aby byla trochu normálnější.